10 přesvědčivých důvodů, proč může být servant leadership nejlepší, říká věda

Při celém svém pátrání po nejpozoruhodnějším stylu vedení, který má vliv na lidi i na zisk, jsem dospěl k závěru, že nic se nevyrovná „servant leadershipu“, tedy vedení sloužícího člověka.“

Pokud jste se s touto myšlenkou seznámili poprvé, není tato myšlenka v obchodním světě nová. Robert Greenleaf tento termín zpopularizoval v roce 1970, kdy napsal svou slavnou esej, Služebník jako vůdce, v němž uvedl,

„Servant-leader je především služebník… Začíná to přirozeným pocitem, že člověk chce sloužit, že chce sloužit především. Pak vědomá volba přináší člověku snahu vést. Rozdíl se projevuje v péči, kterou služebník-prvotřídní věnuje tomu, aby se ujistil, že jsou uspokojovány potřeby ostatních lidí, které mají nejvyšší prioritu. Nejlepší a těžko proveditelný test je: Zda ti, kterým slouží, rostou jako osobnosti? Zda se při službě stávají zdravějšími, moudřejšími, svobodnějšími, samostatnějšími, zda je pravděpodobnější, že se sami stanou služebníky? A jaký to má dopad na ty nejméně privilegované ve společnosti?? Budou mít prospěch nebo alespoň nebudou dále ochuzeni?“

To je těžký vůdcovský čin, který je třeba následovat. A jeden, jak jsem zjistil, který dokáže proměnit organizace zevnitř ven. A přesto, k mému zděšení, lidé ve vedení rychle odstrkují ze všech špatných důvodů.

Nejběžnější (a nejčastěji mylné) představy o servant leadershipu

Zjistil jsem také, že mnoho lidí – osob s rozhodovacími pravomocemi a vysoce postavených personalistů – si již vytvořilo svůj názor na slova „servant leadership“ a nechtějí je přijmout bez ohledu na důkazy, které je podporují. Existuje mnoho nedorozumění a nejasností ohledně toho, co vlastně „servant leader“ je a co dělá. To možná:

  • Služební lídři jsou rohožky na dveře. Že jsou push over pro zaměstnance, aby je využili.
  • Služební lídři jsou „milí“ šéfové, kteří celý den chodí po chodbách se stálým úsměvem a přijímají příkazy od zaměstnanců, kteří je nakonec budou očekávat a cítit se na ně oprávněně.
  • Služební vedoucí jsou podřízení – otroci svého okolí – tedy submisivní, pasivní a neasertivní.
  • Služební vůdci jsou slabí (nebo měkcí) vůdci, protože chtějí sloužit. Proto nezvládají náročné situace, pracovní šikanu ani se nedokážou vypořádat s vysokým tlakem nebo konflikty.
  • Služebné vedení je náboženský koncept, a proto nemá v podnikovém prostředí místo.

10 přesvědčivých důvodů, proč uvažovat o servant leadershipu

Ačkoli tento článek není o tom, co je servant leadership podle definice (vyhledávání na Googlu vás zavede na ta správná místa, kde se do něj můžete začít ponořovat), mým cílem je zde na základě empirických důkazů ukázat těm, kteří rozhodují, proč by měli investovat do rozvoje svých vedoucích týmů nebo utvářet svou pracovní kulturu pomocí tohoto přístupu.

Důvod ne. 1: Efektivita organizace je vysoká.

Dr. Robert Liden, profesor managementu na Illinoiské univerzitě v Chicagu (UIC), provedl mnoho studií na toto téma, které spojují servant leadership s budováním silných týmů a spoluprací. Zde je dr. Liden diskutuje o vlivu servant leadershipu na pracovní výkon.

Dr. Robert Liden „How Servant Leadership Improves Business Performance“ from Liz Dickey on Vimeo.

Důvod ne. 2: Služebné vedení dodává týmu sebedůvěru, což vede k vysokým výkonům.

Publikováno v časopise Journal of Applied Psychology (2011), Jia Hu & Dr. Liden zkoumal 304 zaměstnanců zastupujících 71 týmů v 5 bankách.

Došli k závěru, že servant leaders usnadňují důvěru týmu, potvrzují jeho silné stránky a potenciál a poskytují mu podporu v rozvoji.

Zajímavá věc zde? Zatímco servant lídři jsou skvělí ve stanovování jasných cílů, které vedou k vysoké výkonnosti týmu, týmy, které neměly servant lídra, měly tím nižší výkonnost, čím jasnější byly jejich cíle!

Důvod č. 3: Služebné vedení vede k tomu, že zaměstnanci více pomáhají a jsou kreativnější.

Zaměstnanci servant leaderů jsou více pomáhající a kreativní než ti, kteří pracují s leadery, kteří mají nižší skóre v servant leadershipu.

Zdroj: Neubert, Kacmar, Carlson, Chonko, & Roberts, Journal of Applied Psychology, 2008.

Důvod Ne. 4: studie Clevelandské kliniky.

Clevelandská klinika v roce 2008 výrazně zvýšila angažovanost zaměstnanců a celkovou spokojenost pacientů tím, že do své kultury „pevně zabudovala“ servant leadership.

Výsledky byly měřeny pomocí Gallupova průzkumu Q¹² a spokojenost pacientů pomocí federálního průzkumu HCAHPS.

Zdroj: MŠMT ČR Zdroj: MŠMT ČR Zdroj: mj: Bryant & Brown, „Servant Leadership: Teorie & Praxe “ Ročník 2, číslo 1, 2015.

Důvod č. 5: Větší spokojenost s prací.

Ve studii v systému pěti nemocnic se 17 odděleními vykazovalo 253 sester, které vnímaly, že jejich vedoucí sestry mají vyšší orientaci na servant leadership, významně vyšší spokojenost s prací.

Pramen: MŠMT ČR, s. r. o: Jenkins & Stewart, „The importance of a servant leader orientation“, Health Care Management Review, 2010

Důvod ne. 6: Studie Jason’s Deli.

Illinoiská univerzita v Chicagu nedávno provedla studii Servant Leadership, které se zúčastnilo 961 zaměstnanců v 71 restauracích Jason’s Deli v 10 metropolitních oblastech v U.S.

Výzkum odhalil, že když se šéfové chovají ke svým zaměstnancům jako služebníci, je to dobré pro podnikání. Bylo pozorováno měřitelné zvýšení klíčových obchodních ukazatelů, jako je pracovní výkon (6 %), služby zákazníkům (8 %) a udržení zaměstnanců (50 %).

Spoluautorka výzkumu Sandy Wayne, Ph.D., vysvětluje přínosy servant leadershipu jako mnohem víc než jen příjemnou věc, kterou můžete udělat pro své zaměstnance; je to dobré pro hospodářský výsledek. [délka videa: 0:44]

Důvod Ne. 7: Protože tyto úspěšné organizace fungují jako kultury sloužícího vedení.

Výzkum identifikoval tyto vysoce výkonné a ziskové organizace jako organizace vedené služebníky:

  • Chick-fil-A
  • Home Depot
  • U.S. Námořní pěchota
  • UPS
  • Ritz Carlton
  • Pokoj & Představenstvo
  • Whole Foods
  • Starbucks
  • Southwest Airlines
  • Levy Restaurants
  • San Antonio Spurs
  • TSYS

Zdroj: ČSÚ, s. r. o: Washington Post, 2013.

Důvod ne. 8: Neuvěřitelný obrat v Popeye’s Louisiana Kitchen.

Popeye’s Louisiana Kitchen, celosvětový řetězec restaurací, má neuvěřitelný příběh zdokumentovaný v poslední knize svého generálního ředitele, Odvažte se sloužit, kde Cheryl Bachelderová hovoří o tom, jak se ze společnosti, která byla na pokraji katastrofy, stala společnost, která zažívá obrovský růst podle všech měřítek včetně ziskovosti, expanze a spokojenosti zákazníků, a to vše díky tomu, že se vedoucí pracovníci rozhodli přepnout přepínač a stát se záměrnými servant-leadery.

Bacheldera na panelu zimní konference Servant Leadership Institute 2013, kde poněkud vtipně vysvětluje, jak finanční výkonnost vyplývá z kultury servant leadershipu. [délka videa: 1:14]

Důvod č. 9: Datron World Communication

V roce 2004 koupil Art Barter, šéf společnosti Datron World Communications, firmu za 10 milionů dolarů a během pouhých pěti let ji proměnil ve společnost s obratem od tradičního modelu vedení k modelu vedení službou (servant leadership).

V tomto videoklipu z roku 2014 (kvůli tvrdým číslům přetočte na 4:00) dělá Ben Lichtenwalner, redaktor časopisu Modern Servant Leader, rozhovor s Barterem o neuvěřitelné transformaci společnosti Datron. Příběh úspěchu společnosti Datron najdete také v knize, Umění servant leadershipu.

Důvod: Ne. 10: Společnosti se servant leadershipem překonaly konkurenci Z dobrého na skvělý společnosti!

Výzkumníci porovnávali společnosti, které proslavil Jim Collin ve své zásadní klasické knize, Z dobrého se stává skvělý, se společnostmi, které uplatňují principy servant leadershipu.

Výzkum byl založen na metrikách, které Collins použil k hodnocení finanční výkonnosti svých jedenácti veřejně obchodovaných „dobrých až skvělých“ společností. Jsou jimi: Společnost Fannie Mae, Circuit City, Nucor, Kroger, Walgreens, Wells Fargo, Altria Group, Gillette, Pitney Bowes, Kimberly Clark, Abbott Laboratories.

Tyto společnosti byly porovnány s jedenácti veřejně obchodovanými společnostmi, které jsou v literatuře často uváděny jako společnosti s kulturou servant leadershipu:

  • Toro Company
  • Southwest Airlines
  • Starbucks
  • AFLAC
  • Men’s Wearhouse
  • Synovus Financial
  • Herman Miller
  • ServiceMasters
  • Marriott International
  • FedEx
  • Medtronic

Srovnání se zaměřilo na desetileté období končící rokem 2005. Výzkumníci zjistili, že během těchto let se akcie pěti set největších veřejných společností (i.e., Standardní & Poors 500) dosáhly v průměru 10.8 % výnos z portfolia před zdaněním.

Jedenáct společností, které zkoumá Collins, mělo průměrnou známku 17.Návratnost 5 procent. Výnosy společností vedených služebníky však byly v průměru 24 %.2 procent! Ta dospěla k závěru, že společnosti vedené služebníky jsou dokonce „lepší než skvělé.“

Zdroj: MZV ČR, s. r. o: Tuto studii najdete v knize Jamese Sipeho a Dona Fricka, Sedm pilířů servant leadershipu: Služební pilíře: praktické uplatňování moudrosti vedení službou (Paulist Press, 2009)

Moje závěrečné myšlenky

Angela Ahrendtsová, senior viceprezidentka pro maloobchod a internetové obchody ve společnosti Apple, to nejlépe vystihla tímto citátem:

„Všichni mluví o budování vztahu se zákazníkem. Myslím, že si ho nejprve vybudujete se svými zaměstnanci.“

Na závěr položím otázku: Jak jste prokázali rysy servant leadershipu, které se promítly do vašeho vlastního úspěchu?