Tři věci, které jsou lidem dány, jsou přežít, patřit a stát se.
Na první pohled se zdá, že slova přežít, patřit a stát se jsou příliš prvoplánová na to, aby se dala aplikovat na dnešní vysoce vyspělý moderní svět. Při hlubším pohledu však zjistíme, že se jedná o základní kameny lidského chování.
Přežít, patřit a stát se jsou vlastně skrytým operačním systémem, který řídí náš pracovní život.
V mém nedávném rozhovoru s doktorkou Britt Andreattovou, konzultantkou a autorkou knihy Wired to Grow: Harness the Power of Brain Science to Master Any Skill, se podělila o to, jak se tyto tři základní lidské potřeby projevují na dnešním moderním pracovišti.
1. Přežít
„Přežít znamená naši potřebu jídla, vody a přístřeší,“ říká Andreatta. „Instinkt přežít se může spustit kolem naší výplaty, protože za ni si kupujeme jídlo, vodu a přístřeší.“
Podle Andreatta je instinkt přežití přítomen tehdy, když „lidé přemýšlejí sami nad sebou: ‚mám dovednosti, abych byl úspěšný ve své práci.'“ Pro mnoho lidí přežít žije ve vztahu s tím, kdo píše jejich hodnocení výkonu. „[Manažeři] vyhodnocují, jakou mírou jste přispěli, a to vám zajišťuje přístup k povýšení, zvýšení platu a prémiím, nebo možná odsunutí na vedlejší kolej či dokonce vyhazov,“ říká Andreatta.
Přežít žije i ve vztazích s našimi spolupracovníky. Jako lidé neustále vyhodnocujeme, zda nám naši spolupracovníci brání v úspěchu, nebo nás v úspěchu podporují.
2. Patřit
„Sounáležitost je naše potřeba být přijímáni takoví, jací jsme, aby o nás ostatní pečovali a abychom byli zapojeni do smysluplné komunity,“ říká Andreatta. „Příslušnost je pevně spjata s naším smyslem pro přežití, protože jsme kmenový druh a biologicky jsme uzpůsobeni k tomu, abychom žili a pracovali společně a přežívali společně.“
Protože lidé tráví v práci většinu bdělé doby, pocit sounáležitosti je vyvolán prací. Práce je hlubokým místem, kde lze najít sounáležitost.
Jako technika přežití jsou lidé biologicky uzpůsobeni k tomu, aby skenovali kmen, aby zjistili, kde se nacházejí. Lidský mozek si bude klást tyto otázky…
- Jsem ve středu kmene jako vůdce, v neutrálním středu, nebo jsem z kmene vytlačen či vyloučen?
- Jsem vnímán za to, čím přispívám?
- Jsem ostatními oceňován?
Sounáležitost je pro lidi důležitá, protože „když jsme byli jeskynní lidé a jeskynní ženy žijící na pláních a pokud vás váš kmen vytlačil, vaše šance na přežití byly doslova minimální,“ říká Andreatta. Po všech těch letech naše biologie stále funguje tímto způsobem.
„Nejde o to být populární. Jde o to být oceňován,“ pokračuje Andreatta. „Většina z nás potřebuje přinejmenším vědět, že můžeme přispět – s využitím svých silných stránek, darů nebo talentů – a že to, čím přispíváme, je týmem oceňováno. Možná mě nemají rádi, ale jsem potřebný.“
Náš biologický stres se snižuje a uvolňuje nás k práci na vyšší úrovni, když můžeme s jistotou říci: „Ano, mohu přispět. A ano, jsem oceňován.“
3. Staňte se
„Stát se je naše potřeba učit se a růst, abychom se stali sami sebou; abychom žili naplno,“ říká Andreatta. „Stát se je naše největší potřeba a největší uspokojení člověka plyne z toho, že se stáváme sami sebou.“
„Většina společností chce, aby se jejich lidé dostali na úroveň become, ale většina společností neuspokojuje potřeby přežít a patřit, takže se lidé nemohou dostat do fáze become,“ říká Andreatta.
Potřeba stát se je v práci přítomna v příležitostech k učení a růstu. Organizace, které mají zájem uvolnit největší potenciál svých lidí, budou muset upřednostnit vzdělávání a rozvoj. A jedinci, kteří mají zájem stát se sami sebou, se musí odhodlat k celoživotnímu učení.
Stát se potřebou je trvalé. Andreatta to popisuje jako „rotující žebříčkovitá vlákna lidské DNA“…nikdy se nedostaneme na vrchol.“
Život je cesta, ne cíl.