Ačkoli stále nevíme vše o fungování mozku, máme dnes lepší přehled o tom, jak tento důležitý orgán funguje, než tomu bylo ještě v nedávné minulosti.
Trvá však nějakou dobu, než nejnovější vědecké poznatky z oblasti neurověd prosáknou a začnou se vlévat do řeky obecných znalostí nejen mezi širokou veřejností, ale dokonce i mezi pedagogy a lidmi s určitým předchozím neurovědeckým vzděláním.
Nedávná studie publikovaná v časopise Frontiers in Psychology zjistila, že běžné mylné představy o výzkumu mozku, tzv. neuromýty, jsou velmi časté. Tým výzkumníků provedl průzkum mezi lidmi s různým vzděláním a zjistil, že veřejnost věří 68 procentům neuromýtů, pedagogové podporují 56 procent a dokonce i ti, kteří mají neurovědecké vzdělání, považují 46 procent mýtů za pravdivé.
„Překvapila nás míra podpory neuromyšlenek ze strany respondentů se zkušenostmi z neurověd,“ říká Lauren McGrathová, odborná asistentka na Denverské univerzitě, která výzkumnou studii vedla.
McGrath říká, že zvažují vytvoření online vzdělávacího programu určeného speciálně k vyvrácení těchto mýtů.
Ale s tímto procesem bychom mohli začít hned teď. Níže je uvedeno osmnáct výroků z průzkumu použitých ve výzkumu, které jsou považovány za neuromýty. Jinými slovy, všechna následující tvrzení jsou nepravdivá. Podívejte se, kolik jste jich považovali za pravdivé:
- Když spíme, mozek se vypíná.
- Poslech klasické hudby zvyšuje rozumové schopnosti dětí.
- Nejlepší je, když se děti učí svůj mateřský jazyk dříve, než se začnou učit druhý jazyk.
- Pokud studenti nepijí dostatečné množství vody, jejich mozek se zmenšuje.
- Používáme pouze 10 procent svého mozku.
- Někteří z nás jsou „levomozkoví“ a někteří „pravomozkoví“, což pomáhá vysvětlit rozdíly v tom, jak se učíme.
- Vývoj mozku je ukončen v době, kdy děti dosáhnou puberty.
- V dětství existují specifická období, po kterých se již nelze některé věci naučit.
- Učení je způsobeno přírůstkem nových buněk v mozku.
- Jednotlivci se učí lépe, když přijímají informace ve svém preferovaném stylu učení (např.g., sluchové, zrakové, kinestetické).
- Častým příznakem dyslexie je vidění písmen pozpátku.
- Duševní schopnosti jsou geneticky dané a nelze je změnit prostředím ani zkušenostmi.
- Děti musí být vystaveny obohacenému prostředí od narození do tří let, jinak trvale ztratí schopnost učit se.
- Děti jsou po konzumaci sladkých nápojů a/nebo svačin méně pozorné.
- Cvičení, která nacvičují koordinaci motoricko-vnímacích dovedností, mohou zlepšit dovednosti v oblasti čtení a psaní.
- Děti mají styly učení, které jsou ovládány určitými smysly (i.e. vidění, slyšení, hmat).
- Problémy s učením spojené s vývojovými rozdíly ve funkci mozku nelze zlepšit vzděláváním.
- Krátké nácviky koordinace pohybů mohou zlepšit integraci funkce levé a pravé mozkové hemisféry.