Harvardská studie o 50 000 osobách odhalila 3 příznaky nejtoxičtějších zaměstnanců

Odhalit toxicitu na pracovišti není těžké vzhledem k její rozšířenosti (ohromujících 76 % šéfů je svými zaměstnanci považováno za toxické). Odhalit příčiny, nevyslovená pravidla zakotvená v kultuře nebo konkrétní vlastnosti zaměstnanců, které s největší pravděpodobností vedou k toxickému chování, však může být složitější.

Pokud se nebudete řídit závěry přelomové studie o toxicitě na pracovišti, kterou v roce 2015 provedla Harvardova univerzita. Studie se znovu dostala do centra pozornosti na nedávné akci, na které jsem přednášel jako hlavní řečník, a rozčilení klienti se mě po přednášce ptali, jak řešit toxickou kulturu, která se v jejich firmě objevuje.

Zde je vysvětlení, proč na tom záleží. Harvardská studie poprvé stanovila finanční částku na řešení problému toxického zaměstnance (definovaného jako zaměstnance, který se dopouští chování, jež poškozuje společnost nebo ostatní zaměstnance).

Konkrétně, zatímco špičkový pracovník může firmě vrátit více než 5 000 dolarů v úsporách nákladů díky zvýšené produkci, vyhnout se přijetí nebo „napravení“ toxického zaměstnance přináší úspory výrazně přes 12 000 dolarů (nepočítaje v to úspory plynoucí z vyhnutí se soudním sporům, sankcím ze strany regulačních orgánů nebo snížené produktivitě ostatních zaměstnanců kvůli nízké morálce vyvolané toxickým jedincem).

Faktor peněz bledne v porovnání s celkovými způsobenými škodami – rychlejší a častější odchod dalších zaměstnanců, ztráta zákazníků a tankování kultury.

Nyní o rozpoznání druhu chování, které nejčastěji povede k toxickému chování. Tady jsou podle studie tři velké varovné signály:

1. Přílišná míra sebestřednosti

Jinými slovy, někdo, kdo je z definice vysoce sobecký, se nestará o ostatní. Což znamená, že jim určitě nebude jedno, jak jejich chování nebo přístup ovlivní spolupracovníky.

Ještě horší jsou sobečtí zaměstnanci, kteří si vůbec neuvědomují sami sebe nebo netuší, že působí jako sebestřední vy-víte-co. Takže zaměstnanci, kteří se důsledně chovají sobecky, by měli vyslat signální světlici, že je čeká složité toxické chování.

2. Přílišná míra sebevědomí

Přílišná sebedůvěra vede k nepřiměřenému riskování s destruktivním chováním. Jak uvedl Dylan Minor, spoluvedoucí studie Harvard Gazette: „Představte si, že se dopustíte nějakého přestupku a něco ve firmě ukradnete. Pokud si myslíte, že šance, že vám to projde, je mnohem větší, než ve skutečnosti je, je pravděpodobnější, že se do takového chování zapojíte.“

Jedná se o stejnou mentalitu, která vede drzé zločince k páchání hloupých trestných činů – myslí si, že je nechytí. Přehnaná sebedůvěra se projevuje i subtilnějšími způsoby; zaměstnanec si myslí, že je dostatečně chytrý na to, aby mohl vypálit ostny a dávky negativity, aniž by si jeho sžíravých vzorců někdo všiml nebo ho pokáral.

Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že Dylanův výzkum také ukazuje, že příliš sebevědomí až toxičtí zaměstnanci mají tendenci být vysoce produktivní. Jejich chování tak často zůstává neřešeno, což je brutální pro širší morálku zaměstnanců.

3. Důrazná prohlášení, že „pravidla by se měla vždy dodržovat“

Tahle je kontraintuitivní. Člověk by si myslel, že stoupenci pravidel to budou dělat právě kulturně přátelským způsobem. Dylan vysvětluje: „Ve své studii jsem však našel velmi silné důkazy o tom, že ti, kteří říkají ‚Ale ne, vždycky bys měl dodržovat pravidla‘, oproti těm, kteří říkají ‚Někdy musíš porušit pravidla, abys odvedl dobrou práci‘, mají mnohem větší pravděpodobnost, že budou propuštěni kvůli porušování pravidel.“

Je to způsob, jak domnělí stoupenci pravidel viditelně a slovně vyvést lidi z míry, nebo formulovat způsob, jakým vědí, že by měli jednat, aby zmírnili svůj pocit viny, protože vědí, že ve skutečnosti udělají opak toho, co hlásají.

Co dobrého plyne z poznání těchto příznaků špatnosti?

Znalost těchto tří varovných příznaků slouží jako další rozlišovací faktor, na který je třeba dávat pozor při pohovorech, abyste se vyhnuli tomu, že do své organizace přivedete „vysoce toxické potenciály“.

Všimnete-li si těchto příznaků u současných zaměstnanců, získáte seznam chování, na které je třeba dávat pozor nebo které je třeba aktivně řešit. Tím, že tak učiníte, přerušíte přímý i nepřímý dopad tohoto chování (odradíte ostatní od stejného chování).

Studie zjistila, že bezpochyby nejhorší věc, kterou můžete udělat, je nic. Neřešená toxicita má zhoubný vliv na okolní zaměstnance, kteří se budou cítit bez podpory a dojdou k závěru, že ve firmě chybí zodpovědnost.

Sledujte tedy tyto znaky a vyvěste svůj vlastní: „Není žádoucí.“