Měli byste šéfovi říct o flákačském kolegovi??

Poznámka redakce: Inc.com sloupkařka Alison Greenová odpovídá na otázky týkající se problémů na pracovišti a v managementu – od toho, jak se vypořádat s mikromanipulujícím šéfem, až po to, jak si s někým z týmu promluvit o tělesném zápachu.

Čtenář píše:

Jak vyjádřit svému šéfovi obavy z flákajícího se spolupracovníka, aniž by to vyznělo jako hloupost?? Mám spolupracovníka, který tráví dost času na návštěvách u jiných zaměstnanců. Tentýž člověk očekává, že se ostatní v týmu „nabídnou“, že pomohou s nedokončenou prací. Snažili jsme se ho jemně upozornit, že kdyby trávil méně času na návštěvách a více času prací, pak by možná nepotřeboval naši pomoc při dokončování své práce, ale on nás jen odbývá mlčením a vytváří nepříjemné pracovní prostředí. Je také nesmírně kritický k tomu, co vnímá jako chyby druhých, i když se téměř vždy dopouští téhož.

Nyní chce přeorganizovat některé pracovní úkoly, aby se mu snížila pracovní zátěž, ale s tím mám problém, protože kdyby jen trávil více času prací a méně návštěvami, nebylo by třeba nic přeorganizovávat. Stojí to za to, abych si o tom promluvil se svým nadřízeným?

Rozdělme si tuto otázku na dvě samostatné: zaprvé, jak se vypořádat se snahou vašeho spolupracovníka přenést svou práci na vás, a zadruhé, jak a zda o této situaci mluvit se svým nadřízeným.

Při řešení pokusů vašeho spolupracovníka přimět ostatní, aby mu pomohli dokončit práci, protože ztrácel čas blbnutím, prostě zdvořile odmítněte. Buďte na něj milá a nesnažte se mu dávat lekce vysvětlováním, že si situaci vytvořil sám, ale prostě mu nedovolte, aby na vás tlačil, abyste to dělala vy. Můžete například říci: „Je mi líto, ale jsem zavalen termíny“ nebo „Rád bych pomohl, ale mám plné ruce práce“.“ Tím, že mu nebudete pomáhat zakrývat výsledky jeho flákání, usnadníte svému nadřízenému odhalit, o co jde.

A v podobném duchu, kdo jsou ti zaměstnanci, u kterých váš kolega tráví tolik času na návštěvě? Pokud má k širší situaci stejné výhrady jako vy, můžete ho upozornit, že mu svým chováním umožňuje některé projevy chování tím, že mu poskytuje prostor pro chatování. Ideální by bylo, kdyby když se zastaví, aby se s někým pobavil, byli příliš zaneprázdnění na to, aby si povídali.

K otázce, jak mluvit se svým šéfem: To do jisté míry závisí na vašem vztahu se šéfem a na tom, jaký je. Pokud s ní máte dobrý vztah a je o ní známo, že si cení přímočarosti před protokolem, měli byste být schopni být poměrně přímí. Například: „Mohl byste mi poradit s něčím?? Zjistil jsem, že mě Bob často žádá, abych za něj udělal kus jeho práce. Ráda mu pomůžu, když je to potřeba, ale tak často vidím, že tráví značné množství času společenskými aktivitami místo práce, že bych byla raději, kdyby se více soustředil na práci, než aby si mě přitáhl na pomoc. Zkoušel jsem s ním mluvit přímo, ale nepodařilo se mi to vyřešit. Napadá vás, jak bych to mohla řešit??“

Všimněte si, že je to formulováno tak, že žádáte svého nadřízeného o radu, jak postupovat vy by to měla řešit, místo abyste jí to hodili do klína a ona to vyřešila. Pokud je dobrá šéfová, tak to stejně bude řešit sama – snad tím, že bude věnovat více pozornosti tomu, jak Bob tráví svůj čas, a bude to s ním řešit, pokud uvidí, že je v tom problém. Ale tím, že ji požádáte o radu, to není ani tak o stěžování si na Boba, jako spíš o hledání jejího vedení.

Samozřejmě je v tom stále prvek stěžování si. To však nemusí být nutně problém; existují některé věci, které můžete by měl Řekněte o tom svému nadřízenému. Ani ten nejvnímavější manažer nevidí všechno, co se děje, a když toho někdo zneužívá, dobří manažeři ocení diskrétní upozornění na něco, o čem by se sami nedozvěděli.

Chcete položit vlastní otázku? Pošlete ji na adresu [email protected]